Black is the new Black

ÁÁááÁáá nákupy v sekáči.

Nejvíc.

Po depresi vyvolaný probíráním se módou devadesátek v masivní hale "Vše za 20", kde nebylo fakt NIC až na záclony, který se líbily mámě a měly na sobě domečky a mraky (!!), jsme se vydaly do - v míře možností - kultivovanější haly "40 - 180" a nakupovalyyy...

Joo, mám z toho dobrej pocit. Nezklamalo. Mám dobrý úlovky a narostlý sebevědomí. Do školy se těšim, což je prostě tak - budu mít za sebou reparát. Konečně uvedu do praxe svůj plán a všechna svoje předsevzetí.

A táta má zase práci.

A viděla jsem Shreka 4. Bylo to ve 3D a bolely mě trochu oči a bylo to krátký, ale docela hezký a dojemně rodinkový na konci... No prostě.

A přečetla jsem si znova Harryho Pottera 7 :D No co. Líbilo se mi to, fakt.

Prattchet píše novou knihu, ou jé!

Ou jé!

Akorát prázdniny úplně ne podle mýho gusta, co se stýkání se s lidma týče. Fakt jsem se neviděla skoro s nikym.

A taky vyhlašuju oficiální Nejoblíbenější jídlo:





mozzarella. S bazalkou. Omg.

Tempest

There is tempest in my heart
O my muse when you aren't near
There is tempest in my heart
O my loved one, an idle fear.

My soul is crusted, rock and ice
After we say our last Goodbyes
My soul is crusted, rock and ice
O my loved one, such selfish lies.

As the rain starts falling, the thunder rolls
I search for solace in thy embrace
As the rain starts falling, the thunder rolls
I see resentment in thy face.

O why, my loved one, my muse, my light
Like the rock rejects the sea
O why, my loved one, my muse, my light
Do I feel I'm loosing thee?

There is tempest in my heart
O my muse when I see you near
There is tempest in my heart
O my loved one, an idle fear.

08072010

A quickie. Asi v patnácti minutách.

omggievsunshinenowpls

Really. Navalte slunce!

Nevim, normálně všem tvrdim, že déšť miluju, protože je to romantický/patetický/studený/inspirující/dekadentní/studený/hezký/snový/emo/fotogenický, tak přece jen platí, že čeho je moc, toho je až moc.

Nemám sice takovou depku jako včera, ale soustavnej downpour je prostě jenom hnusnej/pořád stejnej/absolutně neinspirující/zánět v krku automaticky vyvolávající/skličující. BleeEEaaARgh.

A povodně. Držim palce. Troubky prý zůstanou ušetřeny. To si asi někdo oddychl. Z nějakýho důvodu si John vyrážející mezi lid získal moje sympatie. Že je z lidu, mu nikdo upřít nemůže. Ale Zlatu Adamovskou mám radši, protože dabuje Meryl.

Co to zase kecám?

I'm a nigga, so what?

In case you're wondering, the title has absolutely nothing to do with what I'm about to say. Yeah, sometimes I just, you know, get weird.

Toskánsko vs. Praha. Dá se to vůbec srovnávat? Bleh. Asi ne. Tolik dobrejch jídel (a takový množství jídla) v pouhejch dvou týdnech už jsem dlouho neměla. Taky jsem polehávala, fotila, přečetla asi pět knih, cákala se u moře, musela spát v jiným pokoji protože rodiče chrápali nahlas, střídavě se hádala a nehádala s bráchou, sbírala cukry pro Dančuš, kreslila, vyhlížela inspiraci a něco, co bych si odvezla jako suvenýr, a netěšila se do Prahy.

Teď když jsem teda tady, jsem vlastně docela ráda že jsem tady. Chci bejt s lidma. Chci si vydělat peníze. Chci bejt s Iris. Chci udělat reparát z fyziky, což vypadá, že se mi povede. Chci pařííííít!!
První den jsem měla docela depku - jela jsem metrem a všude byli lidi a lidi a paneláky a beton a žádný pínie. Pokojíček byl bílej a hnusně odtažitej, nikde žádná kamenná dlažba nic... Spravila jsem si náladu v Karlštejně. Srpen uteče jak nic. Pak čtvrťák, kterej uteče jak nic. V lednu maturiťák únoru přihlášku na vejšku (??!!!?!!) a v květnu konec a už vidim jak si budu vyčítat, že jsem si tu školu neužila.

What can I say - I love you, Johannesi.



No dobrá, patetismu dosti milí hosti. Srpen si užiju. Doufám že: si vydělám peníze - opiju se aspoň jednou - seženu sedlo - udělám aspoň jeden nákup, kterej uspokojí moje estetický potřeby - se aspoň ještě trochu opálim - budu mít múzu stále na dohled - ve finále prolezu úspěšně do čtvrťáku, ve kterym vlastně nechci bejt, ale nedokážu si představit, že bych tam nebyla.

Moje sny jsou konkrétně docela malý a překvapivě svázaný s realitou. Kašlu na unikání z reality. Realita je dobrá. Realita je jediná realita, která je opravdu realitou. Chci bejt drsná a umět se s ní poprat, protože excelovat v nějaký virtuální realitě neni nic v porovnání s tím, ecelovat v týhle realitě. Kdo to umí?

Filozofický kecy už mě taky nuděj, takže:
Reality, here I come! aneb Realito, drž si klobouk ty mrcho!