Sama doma

Teda bez mámy.

Je v lázních, na měsíc.

Dneska jsem slavnostně zvládla svoji první pračku. Ale mám o sebe trochu obavy. Jsem doma den a něco, a už mám neučesaný vlasy a na sobě pánskou kostkovanou košili s dlouhejma rukávama a tepláky, který mi padaj, když mám v kapse... no, cokoliv.

Běží mi myčka a pračka najednou a já se cejtim jako pravá Žena v domácnosti.

Volá Babička 1. Zve nás na oběd a chce vědět, jak se máme.

"Babi, zvládla jsem svoji první pračku!

"No, to je hezký, holčičko... A všechno dobrý, jo? Vypla si vodu, aby jste se tam nevytopili?"

S mobilem u ucha jdu vypnout vodu a slibuju Babičce 1, že na Velikonoce určitě přijedem, i když o svejch schopnostech přinutit zbylou - pánskou - část rodiny, aby tu cestu absolvovala, pochybuju. I když vlastně... mohla bych jet sama. Bez nich.

Hm.

Pozdějš věšim prádlo a vyndavám nádobí z myčky. Máme tarif Rodina, takže si můžeme s mámou, tátou, Víťasem a Babičkou č. 2 volat neomezeně.

Babička 2 teda volá. Taky jí povídám o pračce a ubezpečuju, že na Velikonoce určitě přijedem. Jelikož se jedná o matku mojí matky, tak možná přijedu jenom já. Chlapci ať se třeba zadusej těstovinama a jinejma polotovarama.

Zatim je všechno OK. Velký nákupy budou nejdřív o víkendu, i když jsem, přiznám se, trochu zpanikařila, když jsem otevřela nový mlíko a bylo zkyslý a bylo tam dalších deset krabic nebo kolik. Další už byla v pohodě a tak jsem si udělala večerní kakao a šla řešit večeři (přes tejden studená).