Tak tak. Posouvám se kupředu. Jak jsem si kdysi myslela, že tenhle blog bude něco výjimečnýho, tak teď vidim, že... No vlastně ani nevim. Nezatracuju ho. Ale jdu od něj pryč. Nicméně jsem ráda, že tu mám zachycený zrovna tohle období života. Ale chci začít od znova, zodpovědněji, zčerstva, no prostě, moji milí dva pravidelní čtenáři (dík Nikol a tati :) ), zvu vás na:
zidle.blogspot.com
kde se mimo jiné dozvíte něco málo o metaforách se židlemi. A taky o tom, jak to se mnou bude dál. So long!
Žádné komentáře:
Okomentovat